zralé dřínky 250 g; cukr 300 g; voda 50 ml; list pelargonie vonné (kořeninová odrůda muškátu – lze vynechat)
Dřínky omyjeme a pak buď vypeckujeme, nebo ponecháme vcelku. Cukr svaříme s vodou a vsypeme dřínky a případně list pelargonie. Zamícháme, aby se všechny sirupem obalily, a přivedeme k varu. Povaříme 5 minut a stáhneme z plotýnky. Necháme 15 minut prochladnout. Proceduru opakujeme ještě 5x. Vyndáme list. Pak necháme přes noc zcela vychladnout. Druhý den ráno zopakujeme ještě 2 x, pak naplníme do skleniček jako marmeládu (postup popsán v kuchařce u rp. 73). Jíme buď jen tak, nebo jako doplněk k vodce (tak se jí v Rusku), nebo dáme lžičku zavařených dřínků do šálku s černým čajem (tak se také jí v Rusku).
Dřínky jsou plody keře svídy dřínu (Cornus mas). Dřín roste hlavně na vápenci, takže podle toho se dá odhadnout, v jaké oblasti ho najít. Keř je chráněný, takže se nesní nijak olamovat, ale dřínky se sklízejí sběrem pod keřem, což by neměl být problém, pozor jen v oblastech významného stupně ochrany. Dříny je možné pěstovat si i na zahradě – je nutné mít dva kultivary, které se vzájemně sprašují; u nás se obvykle dají shnat slovenské Devín a Titus. Šlechtěné dříny mají výrazně větší plody.
Dřínky mají velmi vysoký obsah vitamínu C, jsou téměř srovnatelné se šípky. Lze je sušit a používat na čaj stejně jako šípky. Také je možné je sušit vypeckované a pak rozdrtit na prášek – dřínkový prášek se používá na Balkáně a v jižním rusku k ochucování mas, hlavně mletých. Dřínky se také zavařují do cukru – viz recept níže. Už Dioskorides popisuje využití dřínků jako náhrady oliv. Vyzkoušela jsem a je to opravdu výborné. Viz recept. Z dřínků se dají vařit také marmelády, kompoty vhodné ke zvěřině, omáčky (viz recept na kančí), na Ukrajině se z nich pálí drenkovica.